Rok 1968 a období normalizace
Stejně jako ve všech ostatních institucích v tehdejším Československu se i ve škole v Dolním Újezdě odrazily politické události v roce 1968. Příchodem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu a násilným potlačením těchto pokusů o vlastní svobodný vývoj země následně přišla doba normalizace. Období se projevilo na újezdské škole v různých podobách a dělo se tak po mnoho let.
Ředitel Jan Valný dění na škole, tak jak se projevilo pod tíhou událostí v zemi, komentoval na konci školního roku zápisem ve školní kronice: „Úkoly letošního školního roku jsme plnili ve složité politické situaci. Silná emotivní reakce na ni a vnitropolitické krizové momenty měly svůj odraz i v naší práci. Ztěžovaly ji a nepřispívaly k vytváření předpokladů k dosažení dobrých výchovných a vyučovacích výsledků. Výchovná práce byla značně ovlivňována rodinou a veřejností. Za této situace bude třeba postupovat s velkou citlivostí, taktem a vyvarovat se všech administrativních a jiných nevhodných zásahů do výchovné práce" (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1965-1985, s. 23).
Během školního roku 1969–1970 se už v plné míře projevila opatření, jenž měla analyzovat odraz pražského jara na dění ve škole v Dolním Újezdě a vyvodit z tohoto patřičné závěry. Zvláštní pozornost byla věnována pedagogickým pracovníkům, u nichž se hodnotila činnost a postoje v letech 1968–1969. S nimi byly provedeny individuální pohovory a byla vypracována analýza práce a politické situace na škole. Učitelé byli zapojeni do politického studia, poměry na škole se v pramenech označují jako konsolidované (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1965-1985, s. 29).
V roce následujícím se konsolidační proces na škole jeví jako dokončený. Výsledek je přičítán hlavně prohloubení tzv. ideově-politické a pedagogické činnosti. Tímto slovním spojením se označuje dialektické sepětí vyučovacího a výchovného procesu. Je vyvíjeno úsilí na „formování vlastností dětí ve smyslu morálního kodexu komunistického člověka a rozšířena výchovná péče o mládež v mimoškolním čase.“ „V důsledku uvedeného působení nebyly na škole zaznamenány žádné projevy otevřeného odporu žáků.“ Záznamy ve školní kronice uvádí, že pouze u několika jedinců se v určitých situacích objevuje jakési „reservované mlčení“. Toto se přisuzuje působení mimoškolních vlivů (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1965-1985, s. 36).
V roce 1974–1975 odešel, nedávno prezidentem republiky vyznamenaný, ředitel Jan Valný po 42 letech působení na místní škole do důchodu a jeho nástupcem se od školního roku následujícího stal Zdeněk Galatík z Proseče. Již během jeho funkčního období byl položen základ k realizaci modernizačních procesů ve výuce. Celý počin byl zaměřený na aktivizační formy ve vyučování, rozvoj logického myšlení a samostatnou práci žáků (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1965-1985, s. 79–88).
Z konce sedmdesátých let se vyskytuje v pramenech zápis věnující se problematice leváků mezi dětmi. Blíže nespecifikovaná komise zjišťuje v souvislosti s neúspěšnými žáky ve III. třídě jejich lateralitu. „Je třeba věnovat větší péči osvětě mezi rodiči, aby vyhraněné leváky nepřecvičovali.“ Popisuje se zde případ, kdy vyhraněná levoruká žákyně psala pravou rukou a ve 2. pololetí musela být převedena zpět na levou, protože začala zadrhávat při řeči (ZŠ Dolní Újezd, Zápisy z pedagogických rad 1975–1987, s. 131).
Mimořádnou komplikací narušující výuku v újezdské škole byla epidemie velkého rozsahu, která se zde objevila ve školním roce 1979–1980. Jednalo se o výskyt infekční žloutenky, který si vynutil řadu hygienických opatření na škole, a kterou bylo k 1. září 1979 postiženo 62 žáků (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1965-1985, s. 118).
Školní rok 1986–1987 se vyznačoval dvěmi mimořádnými událostmi. Tehdy navštívilo školu několik zajímavých hostů. Počátkem roku se v Dolním Újezdě objevila delegace Sociálně demokratické strany Finska, vedená generálním tajemníkem Erkki Liikanenem. V říjnu téhož roku školu potom navštívily dvě skupiny učitelů z Japonska, které na studijní cestě Evropou zavítaly do ČSSR a v obvodu Litomyšl také do školy v Dolním Újezdě (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1985-2006, s. 32).
Nová oblast, ve které se na jednání pedagogické rady v dubnu 1986 provádělo školení učitelů, bylo využití elektroniky ve škole. Prováděl jej učitel Vlastimil Žák a na pořadu bylo například programování pro učitele matematiky a fyziky na II. stupni, školení pracovníkůODPM (Okresní dům pionýrů a mládeže), vedoucích kroužků elektroniky nebo perspektivy vybavování škol mikropočítači. Pro školu v Dolním Újezdě byl vybrán typ IQ 151 (ZŠ Dolní Újezd, Zápisy z pedagogických rad 1975–1987, s. 342). Zlomový okamžik ve výuce informatiky na škole v Dolním Újezdě však nastal až ve školním roce 1987–1988, kdy škola zřídila počítačovou učebnu PMD 85–2. Vybavení zakoupilo místní JZD a výuku vedla učitelka Jana Staňková (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1985–2006, s. 44).
Ve stejném roce byly zaznamenány mimořádně dobré výsledky při okresní prověrce VIII. tříd. V českém jazyce a matematice byla škola vyhodnocena jako nejlepší v okrese. Žáci si dobře vedli i při přijímacích zkouškách na střední školy (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1985–2006, s. 63–65).
Po odstoupení Zdeňka Galatíka, který přechází do řad učitelů, se od září 1990 ve funkci ředitele školy objevuje dosavadní dlouholetý učitel Vlastimil Pešina (ZŠ Dolní Újezd, Kronika 1985-2006, s. 85).